Já teda nejsem žádný skřivánek, že bych radostně vyskočila z postele v pět ráno, ale vždycky se mi líp pracovalo ráno a dopoledne. V práci pokud jsem měla něco, na co jsem se musela hodně soustředit a hodně u toho přemýšlet, vždycky jsem si to nechávala na dopoledne. Odpoledne a večer už jsem unavená, nemyslí mi to tolik a už se mi do ničeho ani nechce. Jakmile se setmí, odsouvám se do postele a jsem tak maximálně schopná si číst nebo koukat na TV. A večer se mi ani nechce nikam z domu. Divadlo a hospodu a podobné zábavy jsem vždy měla radši odpoledne než večer, to už melu z posledního.