Můj manžel naopak říká, že až to tu nebudeme zvládat, tak půjdeme do bytu.
Máme hlavně hodně velkou zahradu a taky nutnost dojíždění autem.

My takové štěstí jako jeho rodiče, o které jsme se starali, co to šlo, resp. stále se staráme o tchýni, mít nebudeme. Jeden syn už bydlí několik let jinde a mladší určitě půjde taky někam "do světa".
Upřímně, se starším bych nechtěla bydlet ani za nic a mladšího nechci poutat k baráku.