Když jsem doma nebo v autě nebo jinde ve Faradayově kleci, tak mi bouřka nevadí. Ale venku se bouřek bojím hodně. Zažila jsem úraz bleskem u dvou (resp. čtyř, protože do dvou to probilo ještě skrz ty první dva zasažené) kamarádů a ačkoli to všichni přežili a drobné trvalé následky má nakonec jen jeden z nich, tak tu šílenou chvíli, kdy jsem si myslela, že ti dva jsou možná mrtví, a pohled na tu jednu v bezvědomí (u té jsem byla bezprostředně, ten druhý byl o pár set metrů dál) mám hodně hluboko zarytou.