Starostlivá ve smyslu pečující jsem, pokud to vnímám jako přirozenou, vyžádanou a chtěnou péči.
Jsem až úzkostná v tom, abych nesklouzávala k používání "péče a starosti" k manipulaci skrze "co já všecko pro tebe dělám..." "a já se o ně starám a oni to neocení...", prostě takovou tu nechutnou agresivní rétoriku obětování se.

Starosti si dělám, o "dnešek i zítřek", ale s věkem a hlavně životem v čím dál pevnějších mezilidských vazbách se postupně trochu zmírňují. Pořád jsem ale spíš poněkud úzkostněji nastavená.