Osobně bych pomaturitní dárky včetně květin předávala v klidu domova. Při nějakém mladickém slavnostním spolčování mají mladí jiné starosti než rodiče a příbuzné s dárkama.
Ale tak někdo si potrpí na patetické a ostentativně slavnostní slavnosti. Pro mě byl největší dárek to, že jsem udělala maturu. Vlastně dvě. A státnice pak taky. Největší dárek byla úleva, že to mám za sebou, i hrdost jak to mám za sebou. Ten pocit byl k nezaplacení. A mám další pocit, že jsem ani nic nedostala, ani neočekávala a ani nedarovala. Dětem po matuře. My si na nějaké rodinné odměňování moc nepotrpíme. Dáváme si dárky, když se nám chce nebo když někdo něco potřebuje. Ani ten pes se už nedočká když poslechne. Max.tohle