TaJ, u mě první dítě ještě celkem dobrý, porod za al v jednu ráno a dcera se narodila v poledne. Ty nejnesnesitelnejsi bolest asi od osmi do 12. A to mi na samotný porod pichli dolsin, protože jsem to už nedávala a brečela jsem bolesti jak želva. Zato druhý porod začal jeden den v 6 večer a porodila jsem druhý den o půl páté odpoledne, za celou dobu jsem nic nejedla ani nepila a byla jsem tak vyčerpaná, že jsem ani nedokázala přelézt z lehátka na postel. Horečka 40° a celou noc jsem měla halucinace. Na WC jsem šla se sestřičkou a ve sprše jsem se třásla jak drahý pes a lezla jsem tam plížením po zdi. Fakt super! Ještě, že tehdy za hluboké totality byly děti na dětském a vozili je jen na kojení a já mohla celých těch 9 dní odpočívat. Jsem hrozná matka, ale mě bylo tak blbě, že jsem to dítě ani moc vidět nechtěla, bylo mi úplně jedno, či s ním na tom novorozeneckém dělají a na svého BM jsem si celou tu dobu ani nevzpomněla. Jen jsem se modlila, ať už je mi líp, ať mě všecko přestane bolet a bála se, co budu dělat doma se dvěma dětmi. No, zvládla jsem to, ale už nikdy jsem nechtěla rodit znovu, byla jsem rozhodnutá, že jestli otehotnim potřetí, půjdu na potrat a nějaké mateřské pudy mnou taky necloumaly. Sex po porodu jsme měli až po třičtvrtě roce, dřív jsem to nesnesla. A jakmile bylo po revolucí, okamžitě jsem si nechala napsat HA.