Já teda musím říct, že jsem z porodů měla takové děsy předem, že mě přes všechny výdobytky reálného socialismu(kurtování, samota, koza) přišlo, že "čekala jsem víc"

Nevykomunikované mám zážitky z prvního nedělí, kdy mě pro podezření na infekci deponovali s miminem na infekční oddělení (už to samo o sobě), nedovolili mi vstávat, dítě bylo po dvou dnech dehydratované a téměř mrtvé.

Až půjdu někdy k odborníkovi, tím začnu, tolik zla a nepochopení jsme už nikdy potom ani před tím nezažila, o tom nemohu ani mluvit nahlas.., mám v tom samozřejmě pocity viny, ale byla jsem dítě, necelých 19 let.