Přidat odpověď
Tak ono jich dost odpadlo kvůli karanténám, ve výsledku jich bylo asi 6 pro každou skupinu.
Primárně šlo o to vůbec supervizi poznat. Vedení už má supervizi druhý rok, ale loni tam byl jeden ředitel a zástupkyně, letos bohužel přibyli další "vedoucí" pracovníci, což třeba mě z této skupiny vyloučilo, přestalo to pro mě být "bezpečné".
U nás tím stěžováním si mezi sebou trpí 2. stupeň, a hlavně tam některé zkušené kolegyně šíří řešení "hlavně nic neřeš, jinak budeme muset všichni něco dělat". Na 1. stupni zase někteří řeší až moc, vyžadují od rodičů, na co nemají právo, dusí je a pak se rozčilují, že rodiče nespolupracují, přičemž ignorují osobu metodika prevence...ale obecně tam ta snaha o řešení je. O supervizi ale ani tak nestojí. Je to něco nového, neznámého, tedy "fuj".
Předchozí