Ahoj všichni,
tento příspěvek mi nedal a musím na něj zareagovat. Musím dotyčné mamince pogratulovat k nesmírnému úspěchu - naše Anička se budí několikrát za noc, dostane napít (nakojit) a spinká dál. Jistota naší náruče jí sice vždy uklidní a uspí, ale jakmile ucítí matraci v postýlce, nic už jí neuspí. Toto martyrium jsme prodělali několikrát - vždy trvalo déle než dvě hodiny (žádných 20 minut) a další noc se to opakovala - tudíž: nevedlo to k žádnému výsledku, pominu-li Aniččin stres a naše nevyspání. Anička se tedy i nadále po půlnoci stěhuje k nám do postele (naštěstí dost široké) a vyspíme se dobře všichni tři. Dřív přece také všichni spávali v jedné světnici, neřku-li v jedné posteli.
Gábina