Irmi, měla jsem toto jednoznačně ze stresu před 4 roky, kdy jedno dlouhodobě stresové období postupně přešlo zase v jiný dlouhodobý stres a tak nějak jsem se začala sypat celá a neexistovala snad ani jediná tělní soustava, která by mi fungovala normálně...a když už se vystřídalo skoro všechno, stresové období začalo odeznívat a vše se v lepší obrátilo, tak mi samozřejmě (jak to tak bývá) nebylo lépe, ale ještě mnohem hůř a jednu noc jsem se uprostřed noci probudila s intenzivním pískáním v uších (hlavě) hlasitostí budíku. Nejdřív jsem začala běhat po bytě a hledala, co to kde píská, abych to vypnula (byl to velmi hlasitý zvuk), až po chvíli jsem zjistila, že to vlastně píská "ve mně". Navíc mi ještě u toho strašně bušilo srdce, což ovšem znám a v tom stresu jsem mívala často, tak to už mě ani moc nepřekvapilo. Napadlo mě, že to pískání může být od od stresu a napětí a zablokované krční páteře a skutečně, když jsem nějak pohnula či zakroutila hlavou, tak se to pískání trochu změnilo (ne sice intenzita, ale výše tónu, frekvence)...no, takže jsem usoudila, že to je opravdu od nervů a od páteře a nezbývá mi nic jiného, než se nějak konečně vyklidnit. K doktrorům jsem něšla, stejně jako se všemi těmi předchozími problémy všech možných soustav, které se taky po nějakém čase samy zmírnily či vymizely a byly případně nahrazeny zase dalšími a jinými, zakoupila jsem kvanta různých bylinek typu meduňka, heřmánek, třezalka + guajacuran coby uvolňovač šíjových svalů + jsem si našla nějaké cviky na Netu an uvolnění krční páteře a právě té šíje a tohle všechno aplikovala, až to cca po měsíci opravdu zcela přešlo. Je fakt že prvních několik nocí jsem nezahmouřila oko, protože nejhorší to bylo v noci, když bylo ticho, přes den to taky pořád pískalo, ale už to člověk vnímal méně a hlavně když jsem si tak nějak odůvodnila, od čeho to asi je a přestalo mě to děsit, tak se to postupně lepšilo a lepšilo, ke konci toho měsíce už byly dny, kdy chvílemi to bylo úplně dobré a najednou třeba při nějaké nervozitě, stresu, strachu nebo i přílišného koukání do PC v jedné poloze to pískání opět začalo, až po tom měsíci to přešlo zcela a ťuk, ťuk zatím se to neopakovalo. Asi nejvíc si myslím, že mi pomohl ten guajacuran - jedla jsem ho opravdu pravidelně a v maximální povolené dávce.

Nicméně krátce, co tohle skončilo, tak jsem si jednou večer pomyslela, že jediná oblast těla, která mě ještě za ten poslední rok nezlobila, nebolela atd., je pata, jinak vše se už vystřídalo. A co myslíš...tu noc jsem se vzbudila, šla na WC a při prvním šlápnutí mě projela ostrá bolest patou a od té doby bolela (nejdřív jedna, pak i ta druhá) 3/4 roku. Ze zvědavosti jsem si s tou první patou došla na rentgen a byla tam ostruha,dál jsem to neřešila, nejspíš na té druhé byla taky, pak to díky homeopatikům asi na 14 dní přešlo, ale pak začaly bolet obě zase trochu jinak - to už dle mého byl zánět těch šlach nebo vazů či čeho dole na chodidle (zánět plantární fascie) a nepomáhalo na to nic, co jsem zkoušela, tak jsem to nechala být, tiše trpěla a přešlo to pak až za tu dobu, jak jsem psala. Nicméně od té doby je taky klid. Věřím, že i ta pata byla ze stresu...

Držím palce, ať to pískání přejde, vím, že to je na zbláznění. Manželovi cca před dvěma lety taky pískalo asi 14 dní v uchu, ale to pravděpodobně způsobila voda, která se mu tam dostala při mytí vlasů. Jeli jsme pak na dovolenou, on samozřejmě vytřeštěný z toho,že kdoví co to je (bo jeho vycukaný a depresívní bratr mu předtím řekl, že vypadá extrémně špatně a že to pískání může být příznak třeba prodělané slabé mrtvice, nádoru a ble, ble ble...), v moři se jednou potopil, do uší mu nateklo pořádně a následně asi vytekla i ta stará voda, či co a od té chvíle mu už nikde nepískalo. Kamarádce ovšem taky píská v uchu už léta letoucí a nic s tím prý nejde...zvykla si na to...Těch příčin asi může být kvanta...