já bych řekla, že problém mají hlavně rodiče, mám tři kluky, z toho ten nejmladší byl opravdu problémový, do 11 let, kdy se stalo nevím co, najednou změna a od té doby úžasný kluk a úplná pohoda (což neznamená, že by měl uklizeno a plnil mi, co mi na očích vidí)
ale neumím si představit dát mu na zadek a tím vynutit přiznání něčeho, co udělal

možná do šesti let, takový to plácnutí, když slovům nerozumí nebo ignoruje a třeba vběhne do cesty, prostě vytvořit v závažných situacích reflex, že se něco nesmí

ale pokud dostane na zadek v 11, není to jeho problém, vlastně si to neumím představit, tu situaci, to se nebrání? pokud ne, je to teda ještě horší
tak doufám, že se bránil

navíc tomu klukovi není dobře ve škole, už proto tu školu mění, to má jít na terapii, aby to tam zopakoval? že potřebuje na jinou školu?

Za mě je to blbost, on už si prošel ppp, svp, nepotřebuje dalšího psychologa, potřebuje změnu přístupu, ve škole i doma
jenže zatímco školu vymění, rodiče se musí o svou proměnu postarat sami, je to jejich úkol, ne toho kluka