Nejsem Susu a s hady nemluvím, ale hadi jsou fakt takový robůtci, nažrat se, zalézt a jednou za čas se vykadit a svléknout. Nic jiného se jim v hlavě neodehrává.
Ještěrky, to je jiná. Ty mě někdy až děsí, jak jsou chytré a učenlivé.

Já za týrání považuji chov velkých papoušků. Segra má jednou v domě téměř na volno a hodně se mu věnují, chodí létat ven. Tak to ještě beru. Ale většina skalních chovatelů má velké papoušky ve voliérách, kde se pořádně neproletí. Jednou jsem se ozvala a ptala jsem se chovatele jestli mu takového ptáka není líto. Prý není, prý je ara natolik velký pták, že by mu k proletu nestačila ani třikrát tak velká voliera, takže je to vlastně jedno.
Nebo králíků v králíkárnách je mi hodně líto, když vidím jak si pet králíčci užívají pohybu a králíkárně se králík kolikrát sotva otočí a dost často se chovají na roštu - to také beru jako týrání.
A o křepelkách ani nemluvím, když vidím moje jak si užívají prostoru a přitom je lidi běžně chovají na roštu a pár centimetrech čtverečních.