77krasko, pro mě je součástí běhu/procházky právě to, že jsem sama a nikdo na mě nemluví.
Chci být sama se sebou a vyčistit si hlavu, při pohybu se mi krásně relaxuje i přemýšlí, mozek se okysličí, rovnám si myšlenky, dostávám nápady... A koukám kolem sebe a kochám se, jak už tu někdo zmínil, i známá trasa je pokaždé jiná v detailech.
Ale na to holt asi musí být člověk nastavený. Někdo je hyperaktivní a potřebuje pořád hromadu podnětů zvenčí, já ne, mě to naopak unavuje a vytrhuje z vlastních podnětů, kterými se chci zabývat.