Blanko, za nás se tedy z těch státnicových předmětů jiné zkoušky nedělaly, jen zápočty (což většinou znamenalo nějakou esej na jedno téma nebo i třeba jen účast na seminářích) a z něčeho klauzura (což dávalo smysl, byla to asi nejpraktičtější věc blížící se skutečné praxi právníka). Zase to ovšem byl větší tlak na sebekázeň v tom, že ses musela učit všechno sama bez průběžného "prozkušování" po jednotlivých semestrech a ke státnicím (my je dělali na 3x) se naučit strašné kvanta znalostí na 1 den. Kdo se nedonutil připravovat průběžně nebo hodně předem, neměl šanci to stihnout. Já to pokaždé měla rozpočítané a stihla (a udělala, i když obvykle jeden předmět jen tak tak), ale dodnes mám občas šílený sen, že bych měla jít za měsíc ke státnicím, ještě jsem se nezačala učit a řeším, jestli to má ještě vůbec cenu zkoušet