dcera to má těžký, pravděpodobně má ráda oba rodiče, u tebe je víc, možná má nějaký výčitky, třeba i podvědomý, že si otce neužívá stejně, a on jí, proto ho možná poslechne, protože chce ukázat, že ho má taky ráda

prožívám to s dětma, zvlášť s holkama, při volbě povolání každý rok, někdy už od osmé třídy, i dřív, mají nějaký nápad, kam na střední školu, v pátek mi řeknou, že ta škola je úžasná, v pondělí přijdou, že byla na víkend u táty že táta je proti, on chce jinou školu, většinou dost tlačí, holka chvilku brblá, ale potom usoudí, že teda aby měl radost, nebo rovnou říkají, že jinou školu by jim otec neplatil, třeba internát nebo tak něco

děti ve střídavé péči to tak mívají fakt často

když se k tomu přidá ještě jiný problém, nějaká dědičná zátěž, potom je potřeba zakročit, třeba i ty léky

ale pokud to děcko nechce, nenechá se dotlačit k pomoci, bude ji odmítat

pokud chce, cítí potřebu nechat si pomoct třeba i těmi léky, potom si umí přece v 15+ ty léky brát tak, aby o tom nikdo nevěděl, nemluvit o tom, neřešit, zvlášť když zná názor otce

jenže pokud chce pro svůj pocit, že je stejná k oběma rodičům, říct všechno i tomu tátovi, který nesouhlasí, pak se dostává mezi mlýnský kameny,

a to nevyřeší ani ty léky, který mimochodem asi potřebuje, ale toto je stejně důležitý problém, jen jiný, souběžný, a vyžaduje řešení psychologa nebo rodinnýho terapeuta, aby se urovnaly vztahy