Připadá mi to nějaké překomplikované, když se do vztahů mezi lidmi zauzlovávají předměty.

Asi bych oddělila vztah s kamarádkou a vztah k obrazu. Přijde mi totiž, že s obrazem není problém ani tolik estetický, velikostní a vůbec technický, jako spíš je nějaký problém s tou kamarádkou, a ten obraz Ti ji připomíná a tím připomíná ten problém. Jak se do něčeho pletou pocity viny (...za nepověšený obraz:)), tak je většinou něco divně.

Pro mě samotnou obrazy nejsou jen dekorativní předměty, jsou to pro mě "okna do jiných světů", a zcela běžně si "otvírám" okna do těch světů, které zrovna chci, a obrazy doma běžně převěšuju, vyměňuju a dívám se na ty, které zrovna korespondují s tím, co chci. (Manželovi je to jedno, jinak bych samozřejmě přizpůsobovala přehazování obrazů i jemu:) ). V malém bytě jsem to technicky řešila tím, že jsem na celé délce "obývákové" zdi měla dlouhatánskou uzounkou poličku a na ní jsem měla obrazy opřené a vyměňovala jsem je poměrně často. Teď v domě už mám větší rozmach, tak jsou i přivrtané, můžu snáz popojít do prostoru s jinými obrazy :D
Takže bych neměla žádný problém dát obraz "okno do světa, do kterého teď zrovna nechci koukat" dolů (obrazy takto sundané skladuju buď ve skříni, nebo, pokud jsou mimo skříň, že se nevejdou, tak je obalím fólií, aby se nepoškozovaly) a neměla bych z toho žádný ujímání.

A zvlášť nezávisle na obrazu bych se buď snažila - nebo nesnažila a naopak ho jen vzala na vědomí, to záleží, do jaké zóny vztahů bych tu kamarádku chtěla mít zařazenou - srovnat problém s tou kamarádkou. Ale chudáka obraza bych z toho rovnání vynechala :)