Svého času jsem nahrávala okódované dotazníky, to jsem byla schopná jet a jen datlovat, taky tam byl deadline, tak nešlo cvakat pomalu. Pak z hotových dat se psaly zprávy, to bylo zase hodně o vymýšlení odpovídajících závěrů, to se mi nejlíp dělalo pod tlakem. Mně vyruší kdeco. Musela jsem si přiznat, že nemám sicflajš a řešení nějakého opravdu dlouho trvajícího projektu s nejistým výsledkem (třeba nějaké laboratorní analýzy) bych asi nezvládla - přestalo by mě to v půli bavit. Teď mám práci pestrou a i tak narážím na své chorobné odkládání.
Já myslím, že bys i rutinu vydržela, i když jsi tvůrčí typ, kdyby toho nebylo tolik a kdyby ses mohla těšit, že po práci si doma dáchneš, uděláš něco pro sebe apod. Tobě se viklá víc noh než udrží židli rovně...přála bych ti se z toho nějak vymotat, aspoň něco rozseknout - buď práci (ne třeba změnu, ale vyjednat si objem práce, který se dá rozumně zvládnout) nebo učinění domova přívětivějším...