Moc dlouho ne. Já to ale zase tak rutinní nemám a prokládám to. Nejvíc mě ruší zevní vlivy. Někdy mám pocit, že mi to zaměstnavatel dělá schválně. Přestavte si, že vedle mého levého ramene stojí sterilizátor. Jediný v celé nemocnici. Neustále někdo chodí, klepe, nezavírá dveře, zdraví, ptá se, bere mi z ruky tužku, otevírá ta dvířka, cinká a vrzá s těmi nástroji. Pak ta bedna hučí a jde z ní teplo.
Když se plánoval nový a nákladný nábytek do vyšetřoven, dostali jsme do ruky plány, co si tam jako přejem - myšleno šířka pracovní plochy, police a tak. A já jsem červeně škrtla ten sterilizátor a vrchní se mi vysmála. Stejně tak byla velká aféra z toho, když jsem si stěžovala, že sestry vchází, nechávají otevřené dveře a hlasitě řeší osobní věci ve chvíli, kdy telefonuji třeba s nějakým fakultním pracovištěm a potřebuji druhou stranu slyšet a rozumět. Byla jsem za potížistku...