Valkýro, a ty přesčasy máš nařízené oficiálně a tudíž zaplacené? Pokud ne, tak už se konečně vzmuž a nedělej to. Dělej do výše svého platu, 8 hod denně + přestávka daná zákonem. Stejně s tebou zametají.
A opravdu si nemyslím, že by tě vyhodili. Tvou práci nikdo dělat nechce, tak se v tom konečně udělá pořádek.
Co z toho života máš? Pak se nedivím, že jsi vyšťavená, unavená, demotivovaná a nemáš čas ani chuť normálně žít.
Kdybys to obrátila, a kamarádka ti popsala svou práci, poplácala bys ji po rameni a řekla, jen tak dál, holka? A nebo by sis zaklepala na čelo a řekla: copak jsi se zbláznila? Kdyby na tvém místě byla tvá dcera, taky bys jí to schvalovala? A ne, nepleť do toho věk a jinou dobu. Prostě si na svém místě představ někoho, na kom ti záleží, koho máš ráda a kdo se ti svěřil s tímhle trápením.
Když jsi před pár dny psala, že nedostaneš ani normálně dovolenou, tak to už byla poslední kapka. Vykašli se na svoje domnělé mindráky, a dělej s tím životem něco!
Kdybys byla tak neschopná jak si o sobě myslíš, už dávno letíš. Oni ví moc dobře, že bez tebe by byli v řiti...
Nedávám nevyžádané rady, ale tohle už prostě pořád dokola číst nemůžu, tolik promarněných let. Vykašli se na to, co bylo. Přestaň v sobě živit minulost a žij teď, tady a dneska.
Když nebudeš sedřená z práce, budeš mít čas a energii udělat něco i se svým životem, domem, nepořádkem, nezdravým vztahem s manželem a dcerou. Prostě to už konečně rozsekni, bez sebelitování se a zbytečných obav.
Opravdu to nemyslím ve zlém. Jsi schopná inteligentní žena, a přece svůj život nepromarníš.