Moc dlouho ne, po určité chvíli, kterou jsem nikdy nesledovala mi hlava vypne a začne řešit blbosti a zapomínám dělat třeba jeden úkon z více. Často pak už nevidím ani hrubky v e-mailech...
Jsem vlastně teď vděčná za svoji práci. I když mě často štve nespolupráce kolegyň a nesystémovost šéfa... tak jsem ráda za její pestrost. V každém období se dělá něco jiného, pouze základ zůstává... Někdy mě štve, že pořád něco musím studovat, číst... ale jak tak čtu, co děláš ty, tak to bych opravdu dělat nechtěla. Hromada práce, neoceněná nikým, nezaplacená - zřejmě Tě nijak nenaplňuje... proč ji děláš???