To mi připomnělo, že mě naši v mých asi šestnácti až sedmnácti pustili do velkoměsta /rozuměj Prahy/na víkend za neznámým hochem, kterého nikdy neviděli ani neslyšeli. V čem by ho asi tak tenkrát slyšeli, že ?! Seznámila jsem se s ním n inzerát v MS /rozuměj Mladém světě/, proběhlo pár dopisů a jelo se. Bydlela jsem u nich - bydlel jen s maminkou. V pátek jsme vyrazili na diskošku do Paláce kultůry, v sobotu do ND /rozuměj Národního dívadla/ na Strakonického dudáka - maminka mi zapůjčila bílou halenku, a v pátek na černou burzu někde na pražské mezi, kde jsem zakoupila indický šátek s lurexovými vlákénky a pár dvojstránek z časopisu Bravo. Vzali mě na byt a stravu, aniž mě znali. A navíc na mě hoch nikterak nezapůsobil, takže já už ho k nám nepozvala.
Jednou jsme s mámou odněkud přijeli vlakem, byl už večer a na nádraží se s námi dala do řeči nějaká cestující, které už nic nejelo. No a máma jí k nám vzala na nocleh a stravu.
A moje babička mě jednou doprovázela na týden jezdeckého výcviku do Poděbrad, bylo mi deset let, tak jela se mnou, na nádraží se dala do řeči s paní v úschovně a ta ji na týden vzala k nim na byt a stravu.
Takže je k vám klidně vem, neb takto vznikají seznámení.