"sehnat učitele bude těžký, máme blbou polohu, 50 km nikdo jezdit nebude a okruh 30 nestačí, někteří odmítají i takovou vzdálenost"

Tak k nám se paradoxně dojíždí i z Prahy, ačkoliv tam mají za stejnou práci víc peněz a místa tam volná taky jsou. Takže těch 30 - 50 km to někteří mají.

"takže u nás se skoro ani nehledá konkrétní aprobace, ale kdokoliv, nakonec já taky neučím svůj původní předmět"

Taky nehledáme konkrétní aprobaci, ale snažíme se to kombinovat. Jenže třeba teď v pondělí dala výpověď kolegyně jen proto, že se jí změnil poměr hodin jejich předmětů. Toho jednoho měla podle ní moc málo, tak jde jinam. Dneska nám odřekla jiná, co si prostě na ten jeden předmět netroufá s radši nenastoupí vůbec. A ono není komu ho dát, protože jakmile ho dáš někomu stávajícímu, udělá totéž, co kolegyně v pondělí.

"zdá se mi, že si teď přidáváš práci zbytečně, stejně se situace mění ze dne na den, pokud budeš až v srpnu vědět počet Ukrajinců, zase to bude jinak"

Fakt nepřidělávám. Šéf potřebuje zítra vědět, jestli ještě někoho sháníme nebo ne. Máme z letoška ukrajinské učitele, ale ty nemůžeme zapojit do běžné výuky klasicky, takže potřebuje vědět, jak by to vypadalo v případě varianty současného počtu Ukrajinců a v případě třeba čtyřnásobku. Také oni potřebují vědět, jestli se s nimi počítá nebo si mají hledat práci jinde.

"a pokud to můžeš udělat rychle teď, zvládneš to po odpočinku ještě rychleji, navíc v jedné variantě"

Ne, ani za měsíc nebudu dělat jednu variantu. A za měsíc je pro spoustu lidí pozdě. A pro školu taky.
Právě proto, že si někdo myslí, že je spousta času, tak i když od března prosíme, aby nám kdokoliv, kdo uvažuje o změně, dal vědět, a současně sháníme nové lidi a kontakty, tak je to vlastně všem jedno a jediné, co řeší, jak to, že ještě nemají úvazky a neví se, kdo bude třídní v šestkách.