Mně rodiče mluvili nejen do zaměstnání, ale i do výběru školy. Chtěla jsem na gympl (rok 1993), ale naši měli pocit, že gympl je k ničemu sám o sobě a co když nepujdu na VŠ. Takže jsem dala na ně a šla na strojarnu. Bylo to peklo, dostudovala jsem, ale stálo mě to spoustu úsilí, hlavně odborné předměty, matika, fyzika. Nakonec jsem nikdy v této oblasti nepracovala a VŠ si vystudovala už podle sebe po dvaceti letech. Proto jsem synovi nemluvila do výběru školy, povolání. Řeknu mu svůj názor, ale nikdy bych ho nesměrovala podle toho, co by se mi libilo. Odešel z VŠ, pracuje, je spokojený. Když bude chtít někdy studovat, může i v dospělosti.