Půlko, to mám podobně, moc neřeším dopředu, čím méně toho naplánuju, tím méně toho může nevyjít... Když jde o větší věci, naplánuju hrubou kostru a pak už se všechno snažím jen směrovat správnou cestou k jednotlivým bodům... Manžel by nejraději měl všechno na chlup dané, každé vybočení ho rozhodí... Takže on je panikář, děsí se všeho předem, je pesimista... A já pořád opakuju, že to nějak dopadne... A raději pojedu ještě na dovolenou, dokud to jde, protože příští rok už to třeba nepůjde... A nejde o takové peníze, které by něco dokázaly radikálně změnit