Libiku mladí nejsou bez viny, jejich vina je, že mají vlastní názor, chtějí žít po svém, prosazují si to a umím si představit, že asi nejsou dost vděční ... když jim maminka dala "k dispozici" byt v Praze.
Vidím to u nás. Spory vůbec nejsou o důležité věci jako je práce, finanční zajištění rodiny nebo jakékoli patologické chování typu alkohol, kouření, bití dětí a podobné laskominy, tam podle mě prarodič, ať se hlásí. U nás jsou spory prostě o naprosté blbiny typu "vím přesně, co bystě měli", děda chce rozhodovat a nerespektuje názor jiného a už vůbec nerespektuje, že rozhoduje ten, kdo se stará nebo ten, kdo to platí. Ve valné většině pramení z toho, že v důchodu nemá co na práci, nemá žádné koníčky, tak během dne sleduje každou maličkost a z každé maličkosti dělá obří kauzu. Vede to k tomu, že buď se to člověk naučí nějak přehlížet nebo k naprosté nesnesitelnosti žití.