Rose, to jsem tak měla, když jsem měla malé děti, furt ve střehu, furt někdo něco chtěl, něco mi sděloval, něco se dělo, nikdy jsem nemohla ani na vteřinu vypnout. Bylo to pro mě strašně vyčerpávající, byla jsem pořád napnutá jak struna. Kolikrát jsem večer nechala manžela doma s dětmi a šla si na půl hodiny sama po tmě chodit po sídlišti, jinak jsem měla pocit, že se zblázním. Nechtěla bych tu dobu vrátit ani za nic.