Přidat odpověď
Já jsem se oblékat uměla i s málem a věcmi různě vytahaných ze skříně po předcích, ze sekáčů, šití z Burdy atd.
Ale hlavní změna byly vlasy. V 18. letech cca, když jsem si začala upravovat vlasy jak jsem chtěla já a přestala poslouchat maminku, že fénování, tužidla, laky apod. ničí vlasy a že s nimi nemám dělat nic, že tak je to nejlepší. No možná pro vlasy ano, ale pro vzhled rozhodně ne. A to mi přitom mamka v 16 letech dovolila trvalou, protože stejně stará sestřenice ji měla taky. Přesto jsem prostě měla zafixováno, že radši nic s vlasama nedělat. Oprostit se od toho, že mi kvůli fénování vypadají, mi holt trvalo pár let. A první barvu jsem si dala asi ve 22 letech, nejdřív jen barevný šampon. Nakonec jsem to ve 24 dotáhla i k odbarvení na blond. Prostě jsem chtěla experimentovat, na rozdíl od maminky, která s vlasy neděla celý život nic, kromě střihu a ojedinělých experimentů s hennou ve starším věku. Jenže ona má úplně jiné vlasy, než já.
Předchozí