Jsem sice mírný odpůrce tatínků u porodu (spíš tedy tomu nerozumím), ale z druhé strany odmítám, že by to měl být primárně pro otce nějaký traumatizující zážitek, rodí přece jenom žena.

To zaskočení Češi včetně lékařských kapacit (on ten nástup rodících otců byl strašně rychlý, v roce 85 naprosté tabu, nikdo to neřešil, v roce 90 naprostá povinnost, každý to řešil) vytvořili nějakou městskou legendu, jak je to určující okamžik (pozitivně i negativně)

Nevím proč, pokud se manželové (manželky) ocitnou uprostřed letní střevní virozy a zvrací (kadí) bez vyzvání nebo si zlomí obě nohy a potřebují pomoc v nejběžnějších záležitostech člověka, taky to neznamená konec sexu.

A ani si nemyslím, že by to mohlo (mělo) přinést nějaký super obdivný vztah k ženě a dítěti. Nakonec jistě tu je někdo, kdo rodil s otcem dítěte, který dnes bydlí na druhém konci republiky.