Zatím jsem s vnoučaty mnohem méně, než by se mi líbilo. Pracuju, nejsme schopní se zvetit po covidu, nějak furt nestíhám:-(. Ale pokud není nějaký průšvih, snažím se být s vnukem (3) pravidelně alespoň pár hodin týdně. Teď máme úplně čerstvou "tradici" v sobotu hned na otvíračku jezdíme do bazénu, začala i další vnučka (2), mají povolený párek v rohlíku, protože jak mne vnuk poučil "pájek v johlíku je výlet a po plavání má bžíško hlad". Oba naráz bych si zatím netroufla, vnučka je kamikaze, ale zatím jsme vždycky ulovili nějakého tatínka nebo dědu. Od září by měli už být oba celkem pravidelně ve školce, kterou máme v baráku, takže doufám i v začátky nějakého přespávání. Vnučka u nás spala zatím jednou, vnuk nechce, spal u nás několikrát, ale vždycky s maminkou. Je to úžasný období a já jim dám ráda přednost před naklizeným barákem nebo kafi s kamarádkou, hrozně mne baví být součástí jejich životů.