Vrrtaku, naši taky na pobytové dovolené nejezdili, neradi spali někde jinde...ani po Čechách...výletovali jsme hodně, ale jen jednodenní výlety a většinou vlakem, auto jsme neměli, chatu taky ne...v zahraničí jsem byla poprvé na nějakém jednodenním zájezdu ve Vídni a u moře až na svatební cestě autobusem v mých 28 letech...ale nelituju, i tak vzpomínám na dětství moc ráda, naši se nám vždycky hodně věnovali a i tak jsme měli pěkné zážitky. Na táboře jsem nikdy nebyla, protože jsem nechtěla a k babičce, která bydlela na venkově taky ne, protože mě odmalička jen kritizovala... Hodně jsem jezdila za druhou babičkou, co bydlela taky v Praze, tu jsem zbožňovala, pekly jsme spolu, učila mě háčkovat, plést apod., byla hrozně šikovná.