Ropucho, taky jsme s našima nejezdili nikdy pod stan, táta měl Bechtěreva a dělalo mu problém vstát z postele, do stanu by se nenasoukal. Poprvé u moře jsme byli v r. 1969, když mi bylo 10 let, letěli jsme do Varny a byli jsme 14 dní na Zlatých pískách v hotelu s plnou penzí. Do Jugoslávie jsme jezdili autobusem s cestovkou, maminka vždycky vystála frontu. Bydleli jsme jednou v soukromí, jednou v chatkách a jednou v hotelu, vždy s plnou penzí. Naši nebyli žádní papaláši, ani jsme neměli nic zadarmo, ani ty blbé levné dovolené s ROH jsme nějak nedostávali. Naši na to moře vždycky našetřili a jeli se za běžné ceny. Pamatuju si, že ta dovolená v Jugoslávii přišla na 4500 Kčs za osobu, což bylo v té době hodně drahé, mnoho lidí jezdili se stanem a konzervami, aby ušetřili. V Česku jsme taky bydlívali v různých hotýlcich, chatičkách, vždy s jídlem v ceně, jezdili jsme vlakem a autobusem. V Budapešti jsme spali v takové společné ubytovně se společnými sprchami, jak jsme to měli s jídlem, si už nepamatuju.