Huso, mám vesnické kořeny a řekla bych, že na rozdíl od města na vsi dlouho přežíval spolkový život nezatížený politikou a lidé se věnovali aktivní zábavě, byli patrioty, znali místní historii a přírodu. Mí prarodičové se seznámili při působení v ochotnickém divadelním spolku, dědeček byl v orchestru, babička to celé režírovala. Doma určitě neseděli, navzdory tomu, že měli práci v hospodářstí, dědeček byl kronikář, babička vedla místní knihovnu.

Máš hodně předsudků a sklon paušalizovat, viz tvé děsivé výjevy z továrníc hal

Ve mém školním věku (sedmdesátá léta) vesnické rodiny jezdily na dovolenou úplně normálně(tedy tak normálně, jak bolševik dovolil, takže asi tak jako Pražáci) Já byla na Makarské a v Carevu, pokud šlo o exotiku, jinak jsme jezdili do chatek po Česku.