Odjakziv mame finance spolecne i kdyz na ruznych uctech ke kterym mame vzajemne pristup. Nemuzu si vzpomenout, ze bychom nekdy resili finance v tom smyslu, ze si jeden vyskakuje a druhy na to doplaci. Kdyz bylo z ceho tak jsme si doprali. Kdyz nebylo, tak jsme zatahli brzdu. Nikdo nic neridi a nejak to plyne samo. Asi jsme oba zodpovedni v tom smyslu, ze porad myslime na to, ze musime mit nejakou zalohu pro pripad nouze. Nejak v praxi nechapu ten pojem drzet kasu.

Ad ridicak. Ridicak mam 24 let. Ridim skoro denne i kdyz ted vetsinou jen ujedu par km do prace a zpet. Ridicak mi dava svobodu. Kdyz jsem mela zdravotne stopstav na rizeni, tak to bylo utrpeni. Rizeni me nijak zvlast nebavi, ale auto mi slouzi k pohybu mezi bodem a a bodem b, coz mi vyhovuje. Priznavam, ze uz jsem lina a pohodlna na nejake vetsi presuny mhd po Praze. A taky mi tam vadi ty lidi. Ridicak jsem si delala v Praze a opravdu velkou vyhodou byla ta znalost mesta. Dnes mi trochu vadi, jak se nektera mista meni a hlavne to, ze se meni prujezdnost. Tam, kde jsem cely zivot zvykla jezdit stoji najednou znacka zakaz vjezdu a ulice jsou naprosto nesmyslne zprujezdnene. Treba u taty u baraku je to uz dvaakrat zmenene a zitra tam jedu a nevim vlastne, kterou ulici se k nemu dostanu.