Valkýro, v mé původní rodině se jmeniny slavily pečlivě, o stupínek méně než narozeniny, ale přání s drobným dárkem a pohoštěním bylo tradicí.
V práci je to zavedeno podobně, tam se kolikrát znemožním, když nic netušícně přijdu s prázdnou.
S mužem a dětmi jsme si vždy vzájemně přáli a darovali malou pozornost, se vzdálenějšími členy rodiny jsme si vždy psali, ale jak píši, můj přístup je čím dál vlažnější a kdyby bylo na mně, s klidným srdcem bych to zcela vypustila.