Syn si diagnózu ADHD "zjistil" sám až jako dospělý. Že ty znaky má a měl v dětství je zřejmé, ale kompenzoval inteligencí, stejně jako dys-, které jsem diagnostikovat nechala ve třetí třídě (když nebyl schopen psacího písma a ani hůlkovým nenapsal tři slova za sebou bez chyby, přičemž paní učitelka v drobně alternativní základce k tomu měla komentář "rychleji myslí než píše" a dál neřešila...), a trochu pak trénovali, co šlo.
Projevy ADHD jsme zvládali vlastními silami a alternativními školami, vhodnou zájmovou činností.

Syn řídí od 18 (19?), velmi dobře, spolehlivě, pozorně... dokáže se soustředit, když je to důležité. Pokud ho v autě něco ruší, řekne si. Pokud řídí dlouho, dá si pauzu, stejně jako se naučil při jiných činnostech v běžném životě a práci - prostě ví, že iks hodin náročného pracovního jednání nebo zábavy ve společnosti "nedá", takže si to dávkuje, jak cítí, že to zvládne.