ráno přijdu do práce a začínám svačinou, doma totiž nesnídám a po půl hodině cesty už mám hlad

potom nějaká papírová práce, protože byrokracie nikdy není dost, pokud mám dohled, tak chodím po chodbách a třídách, komunikuju s těmi, kdo jdou kolem, vždycky si říkám, že si budu počítat, kolikrát za den pozdravím,

cestou do třídy se dost často vracím, protože si něco zapomenu
Ve třídě si sednu na dvě minuty na zapsánï do třídní knihy, potom už většinou nesedím, dokonce mi loni v jedné třídě říkali, že bych si někdy mohla sednout, asi už mě měli plný zuby 😁

o přestávce se snažím dostat na wc, bohužel takový nápad máme skoro všichni, taky se snažím napít, vzít si věci na další hodinu, vrátit se na dohled, vyřešit něco s některým kolegou, vzít si klíče od učebny, odevzdat někomu nějaký papír, odpovědět na sms omluvenku...

Ve volné hodině se k tomu přidávají přípravy, opravy, chystání pomůcek, úklid pomůcek, někdy je toho fakt hodně, kopírování, stříhání, laminování, telefonáty s ppp, s rodiči, schůzky s kolegy, někdy s rodiči, kteří nemůžou odpoledne, všudypřítomná byrokracie, třeba kontrola přihlášek na sš, maily, nástěnky,
pokud je potřeba, beru si i děcka z hodin, kvůli různým problémům, protože po vyučovací nemůžou, a to je potřeba domluvit dopředu s učiteli i dětmi


no a všechno je to ohraničený zvoněním, 45 minut a dost, takže je potřeba se rozmyslet, co má smysl vůbec začínat a co už ne

kromě toho vybírám peníze, o který před tím škemrám, snažím se z nich potom zaplatit třeba za autobus, což znamená vykomunikovat správně vypsanou fakturu, minulé mi to trvalo 4 měsíce, kupodivu nebylo penále, ale chyba byla na straně majitele autobusu a odmítal s tím něco dělat

v půl 2 chodíme na oběd, potom se buď vracím a dělám delší věci ve škole, něco se nesmí brát domů, nebo si to beru domů, pokud to jde

a jsou dny, kdy o přestávkách tupě zírám, skončím v půl 2 a prchám