Podle mě je problém v tom, že máš moc vzdělané a vlastně i potrefené kamarádky. Někdy je to fajn a obohacující, někdy je to na škodu. A to zrovna v tomto případě. Tvůj syn zvládá život i studium. Dobře, tak je trochu specifičtější. No a !? Má milující rodinu, studuje, ví, kam se chce ubírat a je trochu mimoň. Takových lidí je, proč by na to musel mít papír ? Každý je nějak poznamenaný svým povoláním, mně taky připadaji normální věci, které jiným lidem normální nepřipadaji. A psycholožky chtěji mít všechno psychologicky prozkoumaný a potvrzený, zaškatulkovaný, zdiagnostikovaný, zterapeutovaný... K jakému užitku by to bylo synovi či vám? Pomohlo by to nějak synovi ? V čem ? A když o to téměř dospělý syn ani nestojí. Přeju mu, aby život dobře zvládal a aby třeba na tom MATFYZU našel podobné spřízněné autistické duše.