Běžný den moc neumím definovat . Ideální týden by byl Pondělí 7-8 operativa v domácím kanclu, když zjistím, že jsou chůvy v pohodě nahoře ve školce, odjezd 6 kilometrů do dalšího kanclu(po cestě vyzvednutí dokladů za minulý týden u dalšího klienta), tam do dvanácti vyřizování e-mailů, účetnictví, operativa, vyplňování statistik, vyplácení cesťáků. V poledne oběd a od jedné totéž v domácím kanclu, jen bez lidí, pouze na dálku, zpracovat ráno přebrané. V rozumnou dobu odpoledne konec. V úterý dopoledne vedení nějakého kurzu pro děti nebo naopak detektivní práce v číslech a tocích dokladů v nějaké firmě, odpoledne administrativa školky, neziskovky, komunikace s rodiči, plánování dalších aktivit, on-line porada s výrobní dílnou a druhá s lidmi s neziskovky. Ve středu od osmi do cca 16 externí kancl, na pět schůzky s klienty v blízkém městě tak, abych mohla v 7 být na Zumbě. Ve čtvrtek celý den zpracování toho, co jsem si ve středu dovezla a věcí souvisejících, od pěti do sedmi kroužek pro děti. V pátek dopoledne externí kancl, odpoledne operativa výroby, neziskovky, fakturace. Výhledově bych pátky chtěla volný. víkendy samozřejmě taky. No reál - chůva nedorazí do práce, ještě dva týdny nemáme dodavatele jídla. Takže budíček v pět, rozvařit, poslat nejdůležitější e-maily, do tří se věnovat dětem a u toho bohužel řešit alespoň akutní SMS. Teď jsem dodělala měsíční výkazy, odeslala nějaká hlášení na úřady, podklady pro reklamu na zářijovou akci a pokyny na tábor, který začíná příští týden. Teď jdu na chvíli na zahradu a pak sednu k práci, kterou jsem měla dělat dopoledne. V pátek většinou zjistím, že nejen, že ho nemám volný, ale pokud se nechci dostat do skluzu, musím dělat i o víkendu. Ale pravda je, že mne velká část mé práce opravdu baví, u účta mám dva monitory na práci a noťas na film nebo hudbu, práci s dětmi mám jako koníčka. Jen už si nesmím běžně nic plánovat na večer, to zvládám pracovat jen v krizi s hlavní uzávěrky za krkem, dřív jsem tak dělala pravidelně.