"teambuilding nic takového nedělá, to má být "zábava"

Tak s tím nesouhlasím. Souzním se zde uvedeným.

Práci s učitelským týmem považuji pro fungování školy za velmi důležitou. Ač je většina učitelů dost individualisticky založena, škola nemůže fungovat bez jejich funkční spolupráce, na druhém stupni obzvlášť. Ale ani věčná nevraživost mezi prvním a druhým stupněm dětem zrovna neprospívá. A protože učitelé jsou z principu a z povahy práce spíš individualisti, o to víc je potřeba s nimi v tomto směru pracovat. Většina z nich totiž pak vůbec netuší, co je práce s kolektivem a jak se svou třídou pracovat, k čemu je dobré znát role dětí ve skupině, jak řešit změny v kolektivu atd. Zvou se různí externisté, protože práce třídního často začíná vypsáním služeb a končí vybíráním peněz na akce.

Je tristní, že někteří ještě v červnu netuší, kdo se skrývá pod kterým jménem, když v září nastoupí někdo nový. Stačí, že nesedí v jedné sborovně.

Já bych povinně nedávala ani jedno, obojí má pomáhat a pomoc nelze vnutit. Ale tak nějak bych čekala, že dospělý vysokoškolsky vzdělaný člověk dokáže zhodnotit, jestli mu to nebo ono může přinést nějaký užitek pro jeho práci, i když jde o akci nad rámec pracovních povinností. A zase jako ten vedoucí pracovník bych zejména v případě stálého kolektivu nepořádala třídenní akce. Když už, tak dopoledne školení, odpoledne porada (to by proběhlo i ve škole, možná ne v jeden den, ale na čas by to vyšlo stejně), potom podle zájmu buď odjezd domů, nebo společná večeře, část večera teambuildingové aktivity, zbytek volná zábava, pak ještě něco druhý den dopoledne a po obědě rozjezd domů. Většina, když už by tam byla, by zůstala nejspíš i na ten večer, ale nikdo by nebyl pod tlakem, že tam zůstat musí.