Panebože, díky za to, že jsem nikdy na žádný teambuilding nemusela! Nesnáším sport a vůbec nic, co se musí dělat manuálně. Nejde mi to, jsem strašně nešikovná. Nenávidím společenské hry. Nesnáším dotyky cizích osob nebo když mi vstupují do mě bubliny. Nejsem týmový hráč, chci si dělat věci po svém a jen ty, které jsou mi příjemné. Nechci se družit s lidmi, zvláště ne s těmi, kteří mi jsou nejsympatičti. Ale vlastně s nikým, u koho se mi to nařídí. Ráda si popovídám s někým ad hoc, když pak můžu zalézt zpátky do své nory, ale stavět s někým vor, to ani náhodou. A ještě se pak povinné družit večer a spát s cizími lidmi v jedné místnosti. Já jsem tak šťastná, že jsem stará a nikdo mě do něčeho takového nenutí! Nechtěla bych být mladá ani za nic, co hrůzostrašného bych musela vytrpět! Zlatý můj byteček, zlaté moje kamarádky, které vidim jednou za měsíc! Díky bohu za moji požehnanou samotu!