Trochu jsem si to v hlavě počítala, a v dětství a za mlada (asi tak do 29) jsem cca 30 dnů v roce jedla jídlo vařené na ohni. Vodácké tábory, horské přechody, víkendovky, jednodenní výlety... Nejdřív tedy jen týden s našima na vodě - od 4 let, pak to postupně přibývalo

V současnosti rozděláváme pravidelně oheň s vodáckou partičkou jenom jednou ročně na předvánočním výletě - opékáme buřty a vegetariáni jablka a chleba. Vodu (sjíždění řek) a tedy letní vaření na ohni jsme již vzhledem k věku vesměs pověsili na hřebík a sundaváme jen výjimečně - naposled jsme vařili buřtguláš na ohni na jaře roku 2019 na Otavě při příležitosti půlstoletí dobrého oddílu.

K tomu už ve volné přírodě rozdělávám oheň tak max. jednou dvakrát za rok, příležitostně, nikdy za sucha nebo jinak nebezpečně. Častěji pak na vlastní zahradě, a i tam pochopitelně s kýblem vody hned vedle a ne za velkého sucha (natož s větrem k tomu).