No, vzhledem k tomu, že tu jsou povětšinou matky dávno odrostlých dětí, tak snad nikomu nezpůsobím trauma, když napíšu, že u prvního dítěte jsem to zřejmě byla fakt já, ten důvod, proč pořád řvala
Jednak moje nervy v těhotenství, autonehoda v těhotenství, žlučníkové záchvaty v těhotenství, to asi zdárnému vývoji neprospělo, ale především jsem byla na nervy z toho, jak je nervózní ona a ona pak musela být nervózní ze mne... Na rovinu přiznám, že první rok byl pekelný... Pak si to sedlo...
Se synem jsem pak ještě v porodnici udělala dohodu, že nebude prudit on mne a já zase jeho, vydrželo mu to cca do dvou let, pak byl na zabití, ale to už se dalo snést lépe než uřvané mimino