já jsem měla muže i maminku v práci, chodili tenkrát domů přibližně stejně a rozhodně jsme tady maminku nechtěli, protože její názory nikdy nebyly k diskusi, ale příkaz
když měl první syn tři týdny, dostala jsem hluboký zánět žil, odmítla jsem být v nemocnici, asi naštěstí, protože mi domů dali léky, který se s kojením nesmí, tak jsem je nebrala, léčila jsem se obklady ze slivovice a nohama nahoru,
přes den jsem to musela zvládnout, odpoledne jsme na to byli dva, můj muž zvládl i žehlení na miminko

dokud jsem byla bez dětí, maminka často vzpomínala, jak babička nikdy nepomohla a sousedka vařila celý šestinedělí a vozila to své dceři
já jsem uvařený oběd dostala po příjezdu z porodnice, ale jen pro mě, pro muže ne, o takovou pomoc jsem nestála

když měl syn asi tři měsíce, tvrdila mi maminka, že kojení nestačí a doktorka že se v tom nevyzná...

a to je inteligentní a schopná, ale jak šlo o první vnoučata, naše dva starší kluky, byla na odstřel, po všech stránkách

naštěstí už pochopila, že o rady nastojíme, neposloucháme, a tak je přestala udílet a je dobře 😁