No, já původně myslela, že manželova "krize středního věku" byla, když před několika lety, pár let po čtyřicítce začal intenzivně sportovat, jezdit do práce a z práce na kole, zhubl asi 10 nebo 12 kg, vyměnil většinu šatníku (tedy nevyměnil, nakoupil nové hadry, staré zůstaly ve skříni dosud), dokonce si koupil i červené kousky a trička s obrázky (do té doby vše modré/bílé/šedé, jednobarevné) ... Nijak mi to tedy nevadilo, celkem i naopak (děti byly už větší), jen jsem doufala, že to nebude pokračovat i výměnou mě za nový model
Ale poslední dobou (je nám 48) taky začíná být mrzutý a unavený, na výletech s protivováním a mrzoutěním nahrazuje děti, sám aktivity nevymýšlí, mně nechá plánovat a pak kritizuje nebo sabotuje na poslední chvíli ... Možná je opravdu fyzicky unavenější, ale spíš mám pocit, že stejně jako děti sice nějaký výlet (resp. akci venku, mimo domov) chce, ale zároveň co nejjednodušší (ne do kopce, ne z kopce, jenom sedět u vody nebo naopak se mu nezdá na koupání dost dobré počasí ...) a hlavně chce pořád měnit plány podle jeho momentálního rozmaru, což já špatně nesu ...
Plus do toho mrzoutění kvůli spotřebě energií (chápu, že je třeba šetřit, ale když má řeči ke každému opečení toustu, jestli jako je to fakt nutné, proč nejíme chleba a pod, tak už jsem fakt na nervy) a jinému "utrácení" ...
No, já se těšila, až se nebudeme muset tolik přizpůsobovat dětem, resp. pořád pro ně hledat motivace k aktivitám atd., ale nakonec manžel nastoupí na jejich místo