Huso, máš pravdu,

já svůj vyšší střední věk měřím tím co bylo těžký a nedělá mi problém "něco nezažít", mám ráda svůj domov, své nicnedělání, nemám pocit, že když během týdne nezvládnu divadlo, kino, výstavu, 2 večeře, 70 km na kole a nutně něco neobvyklého, že jsem promarnila čas.

Co se stárnutí týče, velmi mi záleží na mobilitě, když přijde blbá nemoc, je to navzdory vědě raz dva, blbé je pohybové omezení za relativního zdraví, to bych fakt nechtěla.

Teď jsme byli na jednom středním výlezu na Šumavě, došel nás krásný stařec, vypadal na svých osmdesát plus , ale byl nádherný, mohl jít do kopce..