Bezprostředně po získání řidičáku jsem si koupila své první auto. S tímto autem jsem potom jezdila za přítelem do cca 200 km vzdálených hor (celoročně). Než jsem poprvé s autem vyjela, což bylo v zimě, tak jsem tátovi musela předvést, že umím vyměnit kolo - pěkně postupně sundat a nandat všechna čtyři kola + mě táta potrápil i se sněhovými řetězy, ty jsem si musela nacvičit, tak, abych toto uměla rychle. Největší sranda to potom byla když jsme jeli lyžovat a my jsme přijeli poslední do kolony aut, kde všichni nasazovali řetězy a byli jsme první, kdo odjížděl. Chlapi zírali a nechápali Jó, můj táta (budiž čest jeho památce) byl v tomto směru opravdu skvělý
Minimálně 20 let jsem toto nepotřebovala, ale myslím si, že kolo bych opravdu vyměnit zvládla i "po slepu". Až moje dcera bude mít řidičák a bude se chystat někam vyjet, moc ráda bych jí dala stejnou průpravu jako jsem dostala já od táty.