Cestovatelsky jsem překvapená vždycky.... první výjezd na "Západ" do Salcburku, do Paříže... pak Anglie, kde mě překvapilo, jak krásně tam je - jela jsem tam s pocitem, že bude pořád pršet - a ano, pršelo, ale tak nějak "hezky" - asi že jsem v tom dešti byla venku, v přírodě, to není takové drama jako v šedivém městě... ve třiceti jsem měla pocit, že mě nepřekvapí už nic - a překvapilo mě, jak nádherný je západ USA...

Ale asi největší "překvapení" byla Austrálie - ač jsem běžně zvyklá spát pod širákem a měla jsem toho spoustu procestovanýho, tak první noc v Austrálii jsem venku nedala - museli jsme odjet alespoň do kempu, abychom byli "mezi lidmi"... bylo to velmi cizí a potažmo děsivé - od zvuků, vůní, tvaru stromů a přírody až po neznámé hvězdy na obloze... připadala jsem si jak v jiném vesmíru...