Mám pár přátel, přesně 5. Více a cíleně se vídám se dvěma "klukama" - to je hodně na pohodu, porozumění, pomoc, podpora oboustranná..., s dalšími dvěma příležitostně, a to jsou ženy, kterým se již musím dost přizpůsobovat = dávat pozor, aby jim se mnou bylo dobře, a s pátou se vídám cíleně ale jenom tak jednou dvakrát za rok (u té je nejdůležitější, že tu v každém případě je, "kdyby něco", a navíc si úplně absolutně rozumíme). Známe se od dětství (mého, ostatní kromě té páté jsou o 9 let starší).

Pak mám tři švagrové, z nichž se dvěma jsme si opravdu blízké a vídáme se často - někdy i samy, dříve spíš s dětmi, teď s vnoučaty.

A s dětmi (2 ks) jsme také moc dobří parťáci a přátelé.


Na toto téma pěkná písnička: