"Jednou týdně vyluxovat, utřít prach, vyprat v pračce, vyhodit při cestě koš není nic strašnýho."
Přesně. Není to nic strašnýho, aby to nemohl udělat chlap nebo puberťák."
"Takže obden to chce, a to fakt nebudu dělat sama"
A tady je ten kámen úrazu
Pubertálnímu dítku je srdečně jedno, jaký úklidový standard má rodič. I jednou týdně je moc (vždyť se to zase zasviní, tak proč se obtěžovat), obden je z kategorie "rodič padlej na hlavu" Pràt má význam až ve chvíli, kdy není k mání oblíbena hadra (u těch zaměřených na oblečení) nebo už není čistá ani roztrhaná fusekle. Vše co mládežníkovi nedává smysl je rodičovská buzerace. Někteří se podvolí, aby byl klid, tu a tam se najde uvědomělý exot, který to chápe, a sveřepé povahy budou vzdorovat, protože odmítají přijmout blud rodičovské představy. Já se se svojí matkou o tom hádàm dodnes