Simeono, kdysi, když jsme měli krizi a byla fakt hnusná, jsem si říkala, jak jsem si takového vola mohla vzít. Přemýšlela jsem o tom a vzpomínala. Myslela jsem na to, jak jsem na něj zamilovaně koukala, a jestli bych se na něj ještě takhle dovedla podívat. Úplně uměle jsem v sobě ten pocit vyvolala a podívala se na něj ne zuřivě nebo lhostejně, ale naprosto zamilovaně. A v ten moment bylo po krizi. Pak jsme měli pár let fakt dobrých. Pověděla jsem o tom nevidomé kámošce, která měla taky manželskou krizi. Za týden mi volala, že se na manžela taky "zamilovaně koukla", a že to fungovalo. Tak třeba zkusit tohle?